Pevnolátkové lasery mají aktivní prostředí tvořeno krystalickými. Excitace bývá většinou optická. Pevnolátkové lasery mohou pracovat v různých režimech a za různých provozních podmínek. Jsou stabilní a velice lehce se udržují. Jejich záření je v rozsahu o vlnové délce infračerveného světla až viditelného světla. Nejznámější pevnolátkový laser je rubínový tvořený syntetickým rubínem. Nejrozšířenější je Nd:YAG laser jehož vlnová délka je 1064 nm, vyzařuje IR světlo a využívá se především v chirurgii, strojírenství nebo spektroskopii.
Kapalinové lasery jsou tvořeny roztoky různých organických barviv. Pomocí různých kombinací můžeme podle tzv. nelineární optiky vytvořit světlo o všech vlnových délkách o rozsahu 300 nm až 1500 nm. Z toho důvodu se lasery používají hlavně ve spektroskopii. Jejich hlavní nevýhodou je krátká životnost způsobená rozkladem aktivního prostředí teplem a světlem.
Plynové lasery mají aktivní prostředí tvořené atomy, ionty nebo molekulami. Jejich rozsah je značný, pracují jak v režimu kontinuálním tak pulzním. Excitace probíhá většinou pomocí elektrického výboje ve zředěném plynu, málokdy se využívá optická excitace. Plynové lasery mají homogenní (stejnorodé) prostředí, díky kterým mají tyto lasery vynikající parametry, avšak mají malý výkon.
Nejrozšířenější je helium-neonový laser s červeným nebo zeleným paprskem. V medicíně a v průmyslu se nejvíce využívá CO2 laser o vlnové délce na úrovni infračerveného záření a vlnové délce 10,6 µm. Světelné efekty se dají tvořit např. argonovým laserem s modrým nebo zeleným paprskem. Zvláštní případ laserů nazývaných excimerové lasery, které jsou zdrojem ultrafialového záření, používají molekuly dvou vzácných plynů, jako například argon-krypton, fluor-krypton.
Polovodičové lasery jsou dnes nejrozšířenějšími lasery, které se používají. Základem je laserová dioda, která má velmi malé rozměry. Na jedné straně je to její výhoda, na druhé straně však její nevýhoda kvůli větší rozbíhavosti než u ostatní ch laserů. Účinnost laserové diody může dosahovat až k 50% a její výkon se dá lehce měnit pouhou změnou elektrického proudu. Díky těmto vlastnostem našly laserové diody své uplatnění především ve výpočetní technice.
